Moji nejlepší kamarádi zastávají v mém životě pořádné místo. A když už se na mém blogu můžete dozvědět, proč nevstoupil Brunejský sultanát do Malajské federace (kvůli ropě, či co), tak proč ne něco o těch, se kterými trávím většinu svého času? A navíc mě k tomu dokopal zase Kamui-chan :)

Maty-chan: Matyášek... Moc dobrý kamarád, musím uznat, že do oka jsme si padli hlavně současným zbožňováním anime a mangy. Jsme schopni diskutovat nový chapter Tsubasy třeba hodinu na ajsku a vůbec nám to nepřijde, hlavně, že konečně chápeme, že je Sakura klon a že je už zase mrtvá. Ale s Maty-chanem se dá zkomentovat téměř vše. Maty je také u všeho a se s vým foťáčkem na mobilu dokumentuje kdejakou blbinu. Každou věc, co slyší, musí nějakým způsobem zkomolit, takže z jeho dílny vyšly už takové perly, jako je „Eykka Topinkovač“, „Perπu“, „Orion Antero“, „Ejcga“a spol...
Typické rčení: „Eeh... Erii-chan... onegai...“

Tlačenka: Neboli Kačenka je úchyl. Prostě úchyl. Každou věc, o které člověk mluví, překroutí v úchylný dvojsmysl a to to byla v primě taková milá, hodná, culíčkatá, dobře se učíčí dívenka. A teď... asi na ni mám špatný vliv. Ale je zase pravda, že Tlačenka nenechá nikoho ve štychu a člověk se s ní nachláme jak blázen. Omdlívá, když slyší o zelené, žábách, Ero-senninovi z Naruta a pak tu je taky její bláznovství do Antera Manninena (protože vypadá, jako náš fyzikář) a Paava Lötjönena (tím mě už kompletně nakazila).
Typické rčení: „JÁ JSEM ÚCHYL!“ Následující typické rčení: „Počkat! Jéé... to je... zeeelenáááá!“

Bára: Neboli taky objekt ohrabávání, pro některé Anděl, ale pro mě moje kamarádka, takže si z ní nebudu dělat srandu a říkat jí Anděl. Fakt kamarádka. Sem tam se urazí, sem tam prohlásí, že jsou na ni všichni tak zlí, že skočí z balkónu, ale naštěstí ji to vždycky a hlavně včas přejde. Nenechá člověka ve štychu, vyslechne si ho a navíc když bych musela říct něco o tom, jaký máme lochy, když se řekne třeba jenom čepice nebo ešus. Naše kamarádství zhodnotil už i jeden kamarád z tábora, který prohlásil, že spolu chodíme i na záchod.
Typické rčení: „Nech mě.“

Pája: Pája má ten problém, že už v tercii ztratil schopnost komunikace a jednu větu ze sebe souká tak půl hodiny. Když si od něj máme vyslechnout referát do hudebky, řehtáme se jeho počínání. Musím ale uznat, že Pája rozumí luxusně počítačům (hlavně softwaru) a taky skvěle skládá hudbu. Už dokonce udělal i remix jednoho mého záznamu z třídní Superstar :P. Pája je technař a to pořádnej, takže když jsem oznámila, že jedu na Apo, začal prohlašovat cosi o hrozně akustických skupinách a spol. A pak se mi povedlo nemožné: už si ode mě přeposlal Quutamo. Je to na dobré cestě, pozor!
Typické rčení: „Jako chápeš...“

Pižla: Jednou je s náma, jednou zase ne, ale když se Dora usmyslí být na chvílu s náma, je to nářez.
Tak za prvé: nemluvte před ní o rybách, protože Dorka je rybofil (a ovcofil a....). V jedné naší RPG hře jsme zapojily i Apo a ještě doteď lituju Perttuova cella... Pižla je abnormální talent na psaní slohovek, hraní a taky šílený zbožňovatel anime a mangy (ostatně jako většina lidí z mého okolí). Je fajn, zvlášť se svejma eh.. propiskama, bulvama, které všude kreslí (začalo to, když sem řekla, že Syaoran vyrval Fyovi bulvu), rybama a nesmím zapomenout na ovce, protože Dora je snad jediný člověk, kterému nevadí, kdyby ho lidé považovali za černou ovci třídy.
Typické rčení: „Nechcete rybu?“

Douba: Takovej rozličnej Honzík, který od nás darem dostal už hodně přezdívek. Doubravka, Douba, Houba, Houbrava... V primě to byl šílenej perverzák, teď se to zlepšuje, ale třeba taková Tlačenka si nemůže odpustit narážky na stav jeho kalhot, když třeba stojí za mnou nebo Bárou. Douba miluje techno a hlavně Pavlovy skladby a neuvěřitelně ho štve, když přijdu a začnu básnit o Eiccovi, jeho božských vlasech a říkat Doubovi, že když chce mít u lidí jako já nejakou šanci, musí vyrůst tak o metr víc, změnit barvu vlasů a hlavně se naučit na cello. Prostě Houba. :)
Typické rčení: „Eliško, ty mě zase provokuješ!!“

Emil: Jeho přítomnost se projevuje povětšinou hlasitým zařváním nebo popadnutím něčeho. Emča (nechce, aby mu tak někdo říkal, ale na to každý kašle) má taky takový ten správný styl humoru, se kterým je ochoten rušit v každé hodině. Je to taky největší provozovatel Andělování a ohrabávání a u něj už zbývá jen čekat, kdy mu Bára řekne své ano :D. Nicméně je s ním neuvěřitelná sranda a zná ho každý na škole pro jeho nenapodobitelnost.