Do MoR café jsme dorazily kolem půl jedné a okamžitě se tam usadily. Všimla jsem si jakéhosi namistrovaného blonďáka, který mě neustále nevybíravě pozoroval a měla jsem dojem, že mu asi namelu. Potom se mi ovšem podíval na triko, pak se mrknul na maminku a začal nadšeně ukazovat, že jsme hrozně stajlyš, byl celý rozesmátý… Napadlo nás, že to bude asi jeden z Tracedawn (a on i byl). U stolu vedle seděli skoro všichni z Winter´s Verge, kteří se s klukama z Tracedawn předháněli v tom, kdo udělá větší kravinu. Například naprosto nepochopitelně oházeli kliku MoR caféčka nějakou pryskyřicí, aby se tam mohli všichni přilepit. Kdykoliv se tam nějaký pěkný kypřan, fin nebo snad bedňák přilepil, měli z toho všichni děsnou srandu. Ano, i já jsem se stala obětí, ale mě se nikdo neodvážil smát.
Pak se objevil i Ondra, který si k nám sednul a pokecal.
Ze sálu bylo slyšet, jak se laděj nástroje a ono najednou ejhle, z vrchní místnosti sešel po schodech Jörgi ze Stratovarius, došel si k baru pro kafíčko a zase zmizel. Zíraly jsme na něj jak spadlé z jahody. O to hůř, když se najednou dveře do MoR caféčka otevřely a dovnitř vkráčel mistr Kotipelto v celé své kráse, vezoucí za sebou kufříček na kolečkách. Tvářil se značně mocně a hned zmizel ve vrchní místnosti. Po nějaké době se objevil i pan Johansson, ale ten (maskovaný čepicí a kapucí) hned zmizel v sále.
Najednou se druhé dveře od sálu otevřely a z nich vyšel Lauri. Řekněme, že to bylo hned poznat, že je tam. Sednul si ke stolečku s Kypřanama a začal s nimi kecat. Myslela jsem, že se asi zblázním blahem. On pořád dělal nějaké chujoviny a tak a já tam jenom seděla a zasněně ho pozorovala. Pak jsem se odhodlala, zvedla se a i s Ondrou jsem se s ním šla vyfotit. Zrovna něco vykládal a tvářil se děsně vesele a mě bylo najednou hrozně trapný mu něco říkat. Pak se na nás ale otočil a hned se s námi ochotně fotil… A víte, proč mezi námi není ten výškový rozdíl na fotce? Protože si mě okamžitě posadil na klín… awww…

Dál už jsme ho nerušili a já jsem hlavně u šopu s tričkama uviděla Jense. On nás totiž dostal na guestlist (takže lístky jsme měly zadara a mohly je i prodat) a ono mělo být domluvený i něco…  hmm… potom, ale to už jsme na fejsbuku nestihli pořešit, tak jsem za ním kvůli tomu šla. Jenže. On si myslel, že jsem fanoušek, co chce autogram a takový… Hned začal ustupovat směrem k sálu. Volala jsem na něj „Jensi! JENSI!!! Sakra, Jensi!!“ A on se tvářil, jakože mě neslyší a už lezl do dveří. „Já jsem Eliška!“ To byla poslední naděje a ona vyšla. Jens se zarazil, bázlivě vykoukl zpoza dveří, prohlídl si mě a řekl „Ou. Aha… Eliška.“ Vylezl a přišel za mnou.  Přivítali jsme se a chvilku kecali. Hned jsem se ho zeptala, jestli se mě jako bojí nebo co a on se omlouval a říkal, že to je obranný reflex před fanouškama. A já se mu ani nedivím. Protože zbytek caféčka viděl, že se s ním normálně bavím, přilítlo k nám asi 5 dalších lidí, kteří už si nechtěli jen tak příjemně povídat, ale už chtěli fotku a podpisy a tak… Jens se na mě hrozně omluvně podíval, řekl, že zaručeně pokecáme potom (ale pochopitelně akcu jsme nestihli domluvit) a urychleně zmizel v sále.
Jako asi bych tu fotku chtěla taky, jenže já ho znám a vím, že dokud se nerozjede, je zakřiknutý a bázlivý (žeby komplex z utlačování starším bratrem, který je jak raketa?). Vím, že dokud za sebou nemá úspěšný koncert nebo pokud  prostě nemá střelenou náladu, musí se na něj hrozně opatrně.
Pak jsem čekala u šopu s trikama, až ho otevřou a viděla jsem, že Lauri mluví s tím blonďatým úchylem z Tracedawn. Jo, dívali se při tom na mě, což bylo v háji. Jsem si v duchu říkala, sakra, co mu ten úchyl navykládá, ale naštěstí to nebylo asi nic sprostého, protože kdykoliv kolem mě před show Lauri procházel, děsně roztomile se na mě zakřenil a pozdravil, jako slušný chlapeček. :)
Pak se otevřel šop a já si koupila svoji… vysněnou Polaris mikinu a šla čekat ke dveřím do sálu, kterými dovnitř po chvíli vešel… Matias. Byl celej zelenej a vypadal, že je mu špatně, ale i tak. Maminka mě potom upozornila na to, že jsem zrudla tak, že bych osvítila celý sál… :D